Jak u mládeže podpořit wellbeing a odolnost díky pozitivní psychologii a modelu PERMA-H


Podpora a pěstování odolnosti nejen u mládeže se dnes jeví již jako společenská nutnost. Svět se nám “v přímém přenosu” stále rychleji proměňuje před očima a pocit jistoty a bezpečí bývá častěji ohrožen. Mladí lidé tak denně čelí mnoha situacím, které ovlivňují jejich osobní, školní a profesní rozvoj.


V posledních letech se naštěstí objevilo několik nových směrů a přístupů, které se zaměřují právě na prevenci duševního zdraví a budování osobní psychické odolnosti (resilienci). V tomto článku vám ve stručnosti představíme rozvíjející se koncepty pozitivní psychologie - pozitivní edukace - odolnosti (resilienci) - wellbeingu - mindfulness, jako možných nástrojů, které lze při práci s mládeží využit.



Co je pozitivní edukace a z čeho vychází?


Pozitivní edukace (výchova i vzdělávání) je přístup, který vychází z přístupů pozitivní psychologie a zdůrazňuje:

  • individuální pozitivní charakterové stránky jedince

  • budování odolnosti (resilience)

  • podporu wellbeingu (pohody)


Jako pedagogičtí či sociální pracovníci*ce tak můžete pomoci mladým lidem najít jejich silné stránky, stanovit si osobní a učební cíle a zajistit si stabilnější pocit duševní pohody. Pozitivní edukace proto také hraje bazální roli v prevenci snižování úzkosti a stresu a zaměřuje se na zlepšení individuálních výkonů a podporu sociálních a emoční aspektů vývoje osobnosti. Existuje již řada dokladů o tom, že vyšší míra duševní pohody, optimismu a pozitivniho naladění úzce souvisí jak s akademickou úspěšností, tak s celkovým pocitem životní pohody.


Pozitivní edukace vychází z poznatků pozitivní psychologie. Jedná se o poměrně nový psychologický směr, který se zaměřuje na podporu pozitivních stránek jedince se záměrem ovlivnit jeho individuální výkon, chování a zdraví. Byla založena v r. 2000 profesorem Martinem Seligmanem, ředitelem Centra pozitivní psychologie na Pensylvánské univerzitě ve Philadelphii. V Čechách se jí věnuje například Centrum pozitivní psychologie v České republice.


Jaké jsou jednotlivé složky pozitivní edukace?


Silné individuální stránky charakteru člověka jsou definovány jako pozitivní vlastnosti, které se odrážejí v myšlenkách, pocitech a chování. Existují v různých stupních a lze je měřit jako individuální rozdíly (Peterson & Seligman, 2004). V přístupu založeném na silných stránkách dospělí průvodci*kyně zdůrazňují sebeurčení a silné stránky mládeže. Ti se skrze toto pozitivní působení mohou naučit, jak zvládat vlastní postoje ke svým emocím, schopnostem, právům, zvláštnostem a podobnostem.


Kniha "Silné stránky charakteru a ctnosti" od Christophera Petersona a Martina Seligmanema, je považována za páteř vědy o pozitivní psychologii a zůstává jedním z nejpodstatnějších počinů vytvořených v tomto oboru. Peterson a Seligman (2004), vytvořili seznam charakterových vlastností - silných stránek a různých hodnotících nástrojů pro identifikaci těchto vlastností u každého člověka.



Psychická odolnost (resilience) je chápána jako schopnost překonat těžké životní situace a efektivně čelit nesnázím. Součástí odolnosti je flexibilita v reakci na nároky plynoucí z měnící se situace a schopnost “dát se dohromady“ po negativním emočním zážitku.

Odolnost je neodmyslitelně spjata se zdroji, které může jedinec využít k překonání nepříznivé situace. Naší schopnost odolnosti ovlivňujě kombinace tří faktorů:


Individuální faktory zahrnují psychologické a neurobiologické faktory, které mohou hrát roli při udržení a obnovení pohody po traumatických událostech nebo neúspěších. Tato úroveň odolnosti obvykle závisí na individuální osobnosti a stylech zvládání, ale může se rozšířit i na fyzické a kognitivní schopnosti, stejně jako na neurokognitivní struktury a nervové reakce na stresory.


Sociální faktory se týkají sociálních vztahů, které člověk má, a toho, zda se jedinec může v době krize dovolat podpory a očekávat ji. Mohou se týkat rodiny, přátel, spolupracovníků nebo vlastně kohokoli ze sociální sítě, kdo by mohl jedinci poskytnout sociální, emocionální, a dokonce i finanční podporu.


Komunitní faktory jdou nad rámec individuálních schopností a při hodnocení toho, které komunity jsou nejpravděpodobněji odolné vůči tragédiím, jako jsou teroristické útoky, přírodní katastrofy nebo dokonce hospodářský pokles, bere v úvahu ekonomické, institucionální, ekologické a infrastrukturní schopnosti.


Zde je však potřeba zdůraznit, že posilování odolnosti nemá sloužit přizpůsobování se stále vyšším nárokům společnosti, proto doporučujeme k poslechu rozhovor Z odolnosti by se neměla stát soutěž, kdo z nás je silnější a ustojí toho víc, s filozofkou Alicí Koubovou


Wellbeing (celková pohoda) je definován jako stav dlouhodobé spokojenosti - užívání si stavu pohody, zdraví a radosti. Význam pojmu "wellbeing" je však složitější a vícerozměrnější než pouhý prožitek pozitivních emocí. Celkového pocitu pohody nelze dosáhnout, aniž bychom měli rovnováhu v celé řadě klíčových prvků, které jsou spolu navzájem propojené: fyzických, emocionálních nebo psychologických, sociálních, duchovních, mentálních nebo intelektuálních, ekonomických. Například naplňující kariérní dráha poskytuje nejen finanční zabezpečení, ale také smysluplnost, možnost vytvářet přátelství a sociální vazby s podobně smýšlejícími lidmi a pocit sounáležitosti.


Wellbeing u mládeže zaujímá v současné době ústřední místo v hlavních mezinárodních politických dokumentech týkajících se života dětí a mládeže. Přechází se od cílů a opatření orientovaných na ekonomické a akademické výsledky k cílům a opatřením, které zahrnují sociální pokrok, kvalitu života a blahobyt.


Užitečným nástrojem pozitivní edukace, který v organizaci Motion Digital používáme a který proto jistě stojí za zmínku (přestože není oficiální součástí konceptu pozitivní edukace) je Mindfulness, neboli všímavost. Všímavost je definována jako schopnost jedince plně si uvědomovat své myšlenky a emoce a být spojen s přítomným okamžikem "tady a teď". Současně si jedinec stále plně uvědomuje své okolí a prostředí, aniž by se nechal jakýmkoli podnětem zničit nebo vyrušit. Naopak, jedinec se nachází v trvalém probíhajícím duševním stavu přizpůsobování a prožívání přijetí, zvědavosti a seberozvoje (Kabat-Zinn, 2003). Praktikováním všímavosti lze postupně dosáhnout vysoké úrovně introspekce a pochopení skutečné povahy myšlenek a emocí. Z všímavosti mohou mít prospěch jedinci všech věkových kategorií a v jakémkoli vývojovém stadiu, jelikož zlepšuje sociální a komunikační dovednosti, posiluje sebekontrolu, snižuje úroveň úzkosti a stresu a zvyšuje pozitivní náladu a odolnost. Tipy na cvičení mindfulness můžete najít například na webu Vnitřní prostor.




Jak konkrétně použít pozitivní psychologie a edukaci v praxi?


Pozitivní psychologie posloužila jako teoretický základ modelu PERMA-H, později rozšířeného na PERMA-H (V). Tento model vhodný pro práci s mládeží vyvinul také profesor Martin Seligman. Seligman výzkumem dokázal, že existuje pět základních pilířů souvisejícím s pocitem životního štěstí a wellbeingu.


Jednotlivé koncepty pilíře modelu PERMA-H a jejich přínosy pro mládež:


P = Pozitivní emoce (Positive Emotion)

Oblast pozitivních emocí se zaměřuje na důležitost podpory mládeže v prožívání pozitivních emocí a také na zdravé reagování na emoce negativní. Pozitivní emoce stojí v centru pozitivní edukace, neboť jedním z jejích hlavních cílů je podporovat mládež v prožívání pozitivních emocionálních zážitků. Pozitivní emoce zahrnují všímavé zvědomování pocitů jako jsou radost, vděčnost, naděje, zvědavost, hrdost, láska, úcta, zájem, spokojenost, inspirace, které umožňují jedinci vzkvétat.

Empirické důkazy ukázaly, že pozitivní emoce mají dlouhodobý vliv na život jednotlivců, protože posilují psychickou odolnost a zvyšují emoční pohodu. Kromě toho pozitivní emoce souvisejí s kognitivním vývojem dětí a jejich studijními výsledky. Výsledky výzkumu (Pekrun et al., 2002) ukazují, že například žáci, kteří ve škole projevují pozitivní emoce, mají zvýšenou motivaci a úsilí v procesu učení, vykazují lepší kognitivní funkce, jako jsou metakognitivní strategie, kritické myšlení, tvořivost a vypracovávání pojmů, a mají lepší studijní výsledky.


E = Zapojení (Engagement)

Zapojení neboli angažovanost spojuje zájem, zvědavost, soustředění na činnost a dosažení cíle. Vysoká míra zaujetí na právě vykonávanou činnost, je někdy označovaná jako "flow". A právě se stavem “flow” je spojena řada přínosů, včetně vyššího sebevědomí a nižšího pesimismu, větší radosti z dané činnosti, pocit štěstí a menší počet problémových chování.

Zkrátka, když přijdete na to, co daného jednotlivce baví a zajímá, dá do toho daleko více vlastní energie a kreativity. Taková činnost jde obvykle ruku v ruce s osobními silnými stránkami, protože pokud jsme v něčem dobří, opět to zvyšuje naše nadšení.

Flow u mládeže lze podpořit během prožitkových a interaktivních činností (např. týmové práce, diskusí), a to poskytnutím možnosti volby mezi různými aktivitami, stanovením jasných cílů a očekávání, postupným učením dovedností a poskytováním pravidelné a konkrétní zpětné vazby.



R = Vztahy (Relationships)

Vztahy hrají v dospívání zásadní roli. Tento pilíř se týká sociálních a emočních dovedností, které nám pomáhají vytvářet si dobré vztahy k sobě samému i k ostatním. Vřelé a citlivé interakce mezi vrstevníky a dospělými (rodiči, učiteli*kami, sociálními pracovníky*cemi) jsou u mládeže základním předpokladem pro pocit pohody a bezpečí.

Využíváním silných stránek, projevováním vděčnosti a odpuštění, pěstováním soucitu se sebou samým, laskavosti a odpuštění lze z pohledu pozitivní psychologie tyto vztahy rozvíjet a posilovat.


M = Význam/ Smysluplnost (Meaning)

Smysluplnost je definována jako smysl pro sebe sama, znalost svých silných stránek a služba něčemu většímu, než jste vy sami (Seligman, 2011). Smysluplnost se zvyšuje prostřednictvím interakcí s druhými lidmi (Erikson, 1963). Zapojení do smysluplných činností má významný vliv na psychickou a fyzickou pohodu a také poskytuje základ pro silný a odolný život. Smysl je potřeba hledat jak v osobním, tak pracovním životě.


A = Úspěch (Accomplishment)

Pilíř úspěchu se zaměřuje na rozvoj sebedůvěry a kompetencí prostřednictvím snahy a dosahování smysluplných výsledků (Norrish et al., 2013. Dosahování smysluplných cílů vede k pozitivním emocím a pohodě. Úspěch se nevztahuje výhradně na studijní výsledky. Úspěch podporuje umění využívat příležitostí, vytrvat při neúspěchu, být odolný vůči zklamání a udržet si úsilí k dosažení cílů.


H = Zdraví (Health)

Zdraví definuje ústava Světové zdravotnické organizace (WHO) (1948) jako "stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody". Oblast zdraví v pozitivní výchově je označována také jako holistický přístup k rozvoji dětí a definována jako zapojení do udržitelného chování na podporu fyzického a psychického zdraví. Zdraví bylo nedávno přidáno do modelu PERMA, neboť byla uznána jeho důležitá role v učení dětí. Výživa, spánek a fyzická aktivita hrají zásadní roli pro duševní zdraví. Děti, které mají obecně zdravé chování v oblasti výživy, pohybu a spánku, dosahují ve škole lepších výsledků (Světová zdravotnická organizace, 2011).

Kromě fyzického zdraví se široký konstrukt zdraví vztahuje i na duševní zdraví a také na optimismus, odolnost a všímavost. Odolnost souvisí se schopností udržet si zdravý a prosperující život, přestože zažíváme výzvy a obtíže. Mindfulness je další strategií, jak podpořit fyzickou a psychickou pohodu studentů prostřednictvím cvičení uvědomování si přítomného prožívání bez posuzování.



Zdroje:


Peterson, C., & Seligman, M. E. P. (2004). Character strengths and virtues: A handbook and classification. Washington, DC: American Psychological Association; New York: Oxford University Press.


Centrum pozitivní psychologie v České republice.

Pozitivní edukace: inspirace pro zlepšení kvality vzdělávání


0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše