• janakyriakou

RESILIENT PRESCHOOLS: Výsledky dotazníkového šetření




Průzkum probíhal ve všech partnerských státech projektu: České republice, Kypru, Portugalsku, Rumunsku a Řecku začátkem května 2021. Hlavním účelem distribuce dotazníku RESILIENT PRESCHOOLS bylo prozkoumat názory, potřeby učitelů v předškolním vzdělávání v oblasti duševní odolnosti, wellbeing(u) a sociálně-emočního učení malých dětí.


V rámci ČR jsme vše propagovali na naší facebookové stránce a LinkedIN.

Každá z 5 partnerských zemí provedla vlastní průzkum pomocí jednotného dotazníku za účelem identifikace potřeb, existujících znalostí, iniciativ, schopností a národních přístupů v každé partnerské zemi.

Kvůli pandemickým opatřením COVID průzkum probíhal pomocí online nástrojů (Google Forms), aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost všech účastníků a také partnerů projektu.

Za Českou republiku se zapojilo 22 respondentů. Z toho někteří se v rámci projektu zúčastnili dřívějších kol výzkumu tzv. Focus Group a rozhovorů. Byli jsme potěšeni, že učitelé*ky, ředitelé*ky, zúčastněné strany (stakeholdeři) vnímají důležitost tohoto projektu stejně tak jako my.

Všem za vyplněné dotazníky děkujeme! Níže s vámi sdílíme výstupy a na závěr se dočtete inspirující příklady dobré praxe.


Tyto oblasti hodnotili účastníci*ice v České republice jako témata, které je „extrémně zajímají“ a „velmi zajímají“:


● 95,5% (68,2% a 27,3%) → Podpora dětí v rozvoji / rozvíjení dovedností, které dětem pomohou budovat zdravé vztahy.

● 95,4% (63,6% a 31,8%) → Zlepšování komunikačních dovedností dětí.

● 90,9% (59,1% a 27,3%) → Nové způsoby, jak poskytnout dětem pozitivní zpětnou vazbu.

● 90,9% (59,1% a 31,8%) → Budování své vlastní dovednosti a profesního přístupu.

● 86,3% (72,7% a 13,6%) → Podpora dětí v rozvoji / podpoře dovedností, které jim pomohou zlepšit jejich pozitivní emoce a emoční samoregulační schopnost.

● 86,3% (63,6% a 22,7%) → Podpora dětí jak zvládat stres a problémy.

● 81,9% (45,5% a 36,4%) → Zlepšení zapojení dětí během procesu vzdělávání.

● 81,8% (40,9% a 40,9%) → Způsoby komunikace a zapojení rodičů do představ o blahobytu a odolnosti dětí.

● 72,8% (45,5% a 27,3%) → Využívání podpůrných materiálů (knihy, příručky, hračky), které pomohou zlepšit psychickou pohodu dětí.


V dotazníkovém šetření bylo 86% respondentů*ek, kteří pracují s dětmi předškolního věku (5 – 6 let), 81% s dětmi ve věku 3 – 5 let. 72,7% dotázaných pracuje ve státním zařízení a 18,2% v soukromém.

Na otázku zda školka/instituce nabízí v případě potřeby podporu v oblasti psychické pohody u dětí, odpovědělo 45,5% respondentů*ek že NIKOLIV, 50% ANO a 4,5% doporučují rodičům poradnu.


Polovina respondentů, kteří odpověděli u této otázky kladně, využívají pro podporu dětí v oblasti wellbeing(u): externího nebo externího psychologa, supervizora přímo v MŠ, speciálně pedagogické poradenství, metodu FIE (Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování), ranou péči, konzultace s rodiči, pedagogicko-psychologickou poradnu aj.

Na otázku, zda se respondenti*ky někdy zúčastnili školení zaměřeného na podporu a hodnocení emocionální a/nebo psychické pohody dětí, vyplynulo, že 63,6% dotázaných NIKOLIV a 36,4% ANO.


Podle 59,1% dotázaných silně souhlasí (a 31,8% souhlasí), že by téma psychické pohody (wellbeing) měla být důležitým aspektem předškolního vzdělávání.


Zde jsou odpovědi jaký vliv pandemie COVID-19 měl a má na psychickou pohodu u dětí a jejich akademický rozvoj. Většina odpověděla, že pandemie značně ovlivnila tyto faktory.



Zmíněné příklady dobré praxe v dotazníku, které respondenti*tky používají u dětí k podpoře jejich pohody (wellbeing), sociálních dovedností a sociálně-emočního učení:


  • Obrázky, emotikony, náladové talíře, karty emocí.

  • Povzbuzování, chválení, pozitivní slova.

  • Prožitkové učení.

  • Práce s chybou – chyba je vítána.

  • Vlastní vzor, vyzařovat klid a pocit, že vše je v pořádku, a že společně vše zvládneme. Pokud je málo takových přirozených situací, tak přidáváme modelové situace.

  • Je velmi důležité mít malou skupinu dětí, kde se dítě cítí nepřehlížené a je v prostředí, které je harmonické. Potřebuje mít představu o tom, co se bude dít, jaké činnosti jej čekají, aby se cítilo více jistě a mělo záchytné body. Naprosto důležité je, jaký má vztah s pedagogem a zda mu může plně důvěřovat a cítit se s ním v bezpečí. Dítě musí mít také prostor pro vyjádření svého názoru a hodnocení.

  • Při ranním kroužku vždy probíráme s dětmi emoce a aktuální náladu. Mluvíme o nich, hledáme řešení při nepohodě či konfliktech. Používáme vizualizační pomůcky např. teploměr nálady aj.

  • Zaměření na pozitivní stránky dítěte. Vycházet ze zájmu dítěte a respektovat jeho*její individuální potřeby. Zní to jako fráze, ale je to velice důležité a těžké.

  • Living puppets/persona dolls – tzv. terapeutické panenky nebo loutky.

  • K rozvoji sociální a emoční inteligence dětí pracujeme s metodikou Dobrý začátek. Využíváme také loutky pro modelové situace, mouchy emocí od SCIO: Ferda a jeho mouchy a inspirační karty Lucie Ernestové: Cesta k sobě.

  • Neustále chválíme a děti reagují pohodově a tím víc jim i vše jde.

  • Volná dramatizace známých i vymyšlených příběhů nebo pohádek.

  • Využívání prožitkového učení, díky němuž děti zažijí úspěch a osobně si vyzkoušejí a prožijí i to, na co by si sami netroufly. Např. práce švadleny – šití polštářku s pomocí učitelky.

  • Záměrné budování vzájemné důvěry rodič – dítě – škola (dobrá adaptace).

  • Vlastní hodnocení dětí: po činnosti necháme děti zhodnotit, co se jim podařilo, co méně, na co by se chtěly zaměřit příště, co je zaujalo atp.

  • Organizujeme individuální setkání rodič, dítě, učitel, na kterém se rozebírají situace, jak dítěti nejlépe pomoci.


Autorka článku: Jana Huberová




0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše